Příběhy vyvolávají vzrušení, smutek, otázky, toužení a porozumění

„Příběhy jsou lékem. Mají nesmírnou moc; nevyžadují od nás, že musíme něčím být, něco dělat, nějak se chovat – prostě pouze nasloucháme. Příběhy obsahují léčebné prostředky pro uzdravení či znovunabytí jakékoli ztracené psychické síly. Příběhy vyvolávají vzrušení, smutek, otázky, toužení a porozumění, které spontánně vynášejí archetyp na povrch.“  (Clarissa Pinkola Estés)

Během uplynulého roku se v souvislosti s omezeními normálního života zejména u dětí ukázalo, jak důležitý je kladný vztah k četbě. Děti, které mají čtení v oblibě, se mnohem lépe vyrovnávají s distanční výukou a jinými těžkostmi, v knihách si najdou zábavu i ve svém volném čase. Díky knihám znají spoustu věcí, aniž by je to kdokoli vědomě učil, různé informace si dokážou propojit a využít. Nejkrásnějším zvukem pro rodiče v uzavřené domácnosti je smích jejich dětí ozývající se nad knihou někde v koutku, dokonce i slzy, které si potají utírají do rukávu, jsou v pořádku. Prostě jsme se přesvědčili, že v některých obdobích života (a nemusí to být jenom stáří) člověku zbývá jenom kniha, která ho přenese do jiných světů, vede k zamyšlení, ukrátí mu dlouhou chvíli zajímavým příběhem.

Už od počátku lidstva se věřilo v léčivou sílu slova. Staří šamané používali magické formule a zaklínadla jako součást rituálů, obřadů a zvyků. Setkáváme se s nimi i v pohádkách. Využití magických formulí souviselo s vírou, že slovo má magickou moc a že jeho užití poctivým člověkem přinese pozitivní obrat na cestě hrdiny za štěstím.

Proč k životu potřebujeme knihy? Co v nich nacházíme?

Člověk hledá nejen v obtížných situacích oporu, pomoc, vzor a kniha mu v tom pomáhá. Každý přijímá knihu svým subjektivním způsobem a nachází si v ní něco jiného. Někdo při četbě zdůrazňuje poznávací hledisko, jiný se zaměřuje na umělecké ztvárnění, další se omezuje jen na praktické využití poznatků z četby, četba ovlivňuje chování, emocionální prožívání apod. Autor nedokáže úplně ovlivnit, jak jeho dílo bude působit, protože konečný efekt závisí také na čtenářových schopnostech a zkušenostech.

Proč pohádky nepatří do starého železa?

Pohádky umí nejen pobavit, poučit či uspat, ale dokážou také dětem pomoci zvládat různé těžkosti, jako jsou specifické poruchy učení, rozvod rodičů, smrt blízké osoby, šikana atd. Jejich cílem je uklidnit, snížit strach a bolest. Umožní dítěti ztotožnit se s hrdinou vyprávěného příběhu a prožívat nové dobrodružství a následné emoce. Hrdina se v pohádkách setkává s náhlými překážkami, které musí zdolat tím, že pro ně najde správné řešení. Pohádka pomáhá rozvíjet osobnost dítěte, seznamuje ho s lidmi, s překážkami všedního dne a učí, jak se chovat v určitých situacích. Charakteristickým znakem je zde obtížná situace pohádkového hrdiny. Příběhy pomáhají v řešení problémů, ale zasahují také citovou stránku dětského života a podporují fantazii. Pohádky přinášejí naději, protože ukazují, že překážky se dají překonat, pokud se člověk nevzdá a bojuje.

Struktura klasických pohádek je jasně daná. Na začátku je vždy nějaký stav nouze – město je bez vody, království ohrožuje drak, nesmí se zpívat. Hrdina se vydává na cestu a věci začnou fungovat jinak, musí projít zkouškami a změnit se. Pohádka vypráví o lidských vlastnostech a skutcích, ty dobré bývají odměněny a ty špatné se někdy už nepodaří úplně napravit, stejně jako v životě. Pohádky vypráví o tom, co je na světě nejdůležitější, nejkrásnější, nejvoňavější.

Účinek pohádek se posiluje ještě tím, že se dítě zapojí do dalších aktivit. Přečtený příběh se dá zdramatizovat, ztvárnit výtvarně nebo hudebně, to je vhodné zejména u dětí se sociální fóbií, depresemi, poruchami chování, hyperaktivitou apod.  U dětí, které se bojí lidí, je možné využít hraní s maskou. Největší síla při práci s pohádkami spočívá ve společně stráveném času a vzájemné blízkosti.

Pohádky pro společné jsou s vámi už 10 let

Před deseti lety vznikl projekt Pohádky pro společné čtení, který si klade za cíl nejen děti pobavit, zavést do říše fantazie, ale také jim pomoci orientovat se v základních lidských hodnotách. Dětem, které trápí problémy se čtením, s dyslexií, specifickými poruchami učení, ale i s autismem a jinými těžkostmi, má díky exkluzivní typografické úpravě usnadnit čtení a jeho procvičování.

Knížky jsou připravovány pro děti a jejich dospělé jako atraktivní materiál k nácviku čtení a ke společnému povídání. Vyprávění a čtení pohádek rozvíjí fantazii a verbální schopnosti, čtením si dítě rozvíjí logické myšlení, učí se správné výslovnosti, zlepšuje komunikační dovednosti, učí se lépe vyjadřovat a zvyšuje si také své sebevědomí i sebedůvěru. Důležité jsou chvilky, které stráví s dospělým při společných aktivitách. Pohádkový tým přináší rodičům náměty, co se dá s příběhy dělat, aby děti věděly, o čem si četly, aby se věnovaly dalším souvisejícím činnostem, užily si to a aby je to bavilo. Rodiče jsou rádi, že jsou aktivity už vymyšlené a jsou součástí knížky. Každá pohádka je připravená vlastně jako jedna pohádková dílna, ke knížce Vílí kouzla je i pracovní sešit, kreativní sada na vysypávání šablony barevnými písky, pracovní listy.

Úryvek z článku pro tištěný magazín ATYP speciál 1/2021