
Tvůrčí psaní není jen práce se slovy. Pro náš mozek je to malá chemická laboratoř radosti. Psaní nemusí být výkon. Může to být způsob, jak si každý den dopřát malou dávku štěstí.
Možná to znáš. Sedneš si k prázdné stránce, začneš psát první věty – a po chvíli zjistíš, že čas přestal existovat. Myšlenky plynou, svět kolem se ztiší a ty máš pocit zvláštní lehkosti.
Tvůrčí psaní není jen kreativní koníček. Pro náš mozek je to překvapivě silná biochemická událost. Během psaní se totiž aktivují stejné hormony a neurotransmitery, které souvisejí s radostí, motivací a pocitem smyslu. Jinými slovy: když píšeme, náš mozek si může doslova „vyrábět štěstí“.
Podívejme se na čtyři hlavní hráče.
1. Dopamin: radost z nápadu
Dopamin je hormon motivace a očekávání odměny. Aktivuje se ve chvíli, kdy objevíme něco nového, vyřešíme problém nebo nás napadne skvělá myšlenka. A přesně to se při tvůrčím psaní děje pořád. Když najdeš originální metaforu, vymyslíš zvrat v příběhu, objevíš nečekanou větu, nebo pochopíš něco nového o své postavě, mozek reaguje malou dopaminovou odměnou. Proto může být psaní tak návykové (Jarda může vyprávět) – každý nový nápad je malý dopaminový jackpot.
2. Serotonin: pocit smyslu a vnitřní rovnováhy
Serotonin souvisí s pocitem stability, spokojenosti a smyslu. Psaní nám umožňuje uspořádat myšlenky, dát tvar emocím, pochopit vlastní zkušenosti, vyjádřit něco, co jsme dlouho cítili. Když dokážeme své vnitřní prožitky převést do slov, mozek získává pocit, že svět je opět o něco srozumitelnější. A právě to podporuje tvorbu serotoninu. Proto mnoho lidí popisuje psaní jako mentální úlevu nebo formu sebe-terapie.
3. Endorfiny: radost z tvorby
Endorfiny, přirozené „hormony radosti“, mozek uvolňuje například při sportu nebo smíchu. Při psaní se objevují zejména ve chvíli, kdy se dostaneme do stavu flow – tedy hlubokého soustředění, kdy jsme plně ponořeni do činnosti. Poznáš to, když přestaneš vnímat čas, píšeš rychleji než obvykle, myšlenky přicházejí samy, máš pocit radosti z procesu samotného. Flow je jeden z nejpříjemnějších stavů, které může lidský mozek zažít. A kreativní činnost, jako je psaní, je jednou z nejpřirozenějších cest, jak se do něj dostat.
4. Oxytocin: síla sdílených příběhů
Oxytocin je hormon důvěry a spojení mezi lidmi. Při psaní příběhů se aktivuje zejména tehdy, když vytváříme emocionální vztah k postavám, sdílíme osobní zkušenost, čtenář se dokáže s příběhem ztotožnit, při společném psaní a čtení. Když někdo čte náš text a řekne: „Přesně takhle jsem se cítil taky,“ dochází k silnému sociálnímu propojení. A právě to je jeden z důvodů, proč mají příběhy tak velkou moc.

Tvůrčí psaní jako trénink pro mozek
Zajímavé je, že psaní aktivuje několik mozkových systémů zároveň:
Je to vlastně komplexní mentální trénink – podobně jako když sportovec zapojuje celé tělo. A čím častěji píšeme, tím snáze se do těchto stavů dostáváme.

Nejlepší důvod začít psát
Mnoho lidí si myslí, že psaní je jen pro ty, kteří chtějí vydat knihu. Ale ve skutečnosti může být tvůrčí psaní mnohem víc – prostor pro objevování vlastních myšlenek, způsob zpracování zkušeností, cesta k větší kreativitě a někdy i jednoduchý způsob, jak se cítit o trochu lépe.
Možná tedy nejde jen o to napsat dobrý text. Možná jde o to dovolit svému mozku tvořit. A odměna může být překvapivě příjemná.
Kde to můžete se mnou zažít?
V 7denní psací výzvě Krátké texty, dlouhá radost. (Pilotní běh za zaváděcí cenu začíná 20. března.)
Občas se také scházíme naživo na celodenních psacích setkáních v Cafe Veritas nebo na víkendových pobytech (nejbližší 10.-12.4. ve vinařství na jižní Moravě). Je překvapivé, co všechno vznikne, když si lidé udělají čas a píší spolu.
O tom, jak pravidelné psaní mění náladu i život, vyprávějí také účastníci mých programů v rozhovorech na tomto blogu.