fbpx

Štítek: blog

Okamžik, kdy do sebe všechno zaklaplo

Jsou dny, kdy přijde úžasná vlna, na které se můžete svézt. Kdy se dějí věci, které do sebe konečně zapadnou a vznikne něco úžasného. To byl můj březen!

Celý článek

Co mi připomněla jedna nominace (a proč na tom vlastně záleží)

Psaní je tichá práce. Ne takové ticho, které uklidňuje. Spíš to, v němž se věty rodí pomalu, někdy neochotně. Kde jedno slovo nahradí druhé, a pak se zase vrátí zpátky. Kde si nejste jistí skoro ničím — a přesto pokračujete.

Celý článek

Rok velké změny, dovolení si, kreativity, tvůrčího psaní a svobody

Rok, který jsem si promítla v 5 minutách, a v té promítačce byl SEN. Ano, poslední rok byl jako sen, kdy se mi s tvůrčím psaním otevíraly další a další dveře možností. Začalo to nedokončeným příběhem u tebe na kurzu, kdy jsem si uvědomila, že po odchodu z korporátu už nic nemusím, ale můžu si dovolit ho nedopsat.

Celý článek

Proč se při psaní cítíme šťastnější?

Tvůrčí psaní není jen práce se slovy. Pro náš mozek je to malá chemická laboratoř radosti. Psaní nemusí být výkon. Může to být způsob, jak si každý den dopřát malou dávku štěstí.

Celý článek

Už máte konečně své plány pro tento rok?

Vlastně nezáleží na tom, v jakém momentu nový rok začal nebo teprve začne. Pro někoho podle kalendáře 1. ledna, pro jiného podle Human designu 21.–22. ledna a spousta dalších vstupuje právě teď do roku Ohnivého koně.

Celý článek

Když se tvůrčí psaní utrhne z řetězu

Poslední lekce kreativního psaní se trochu zvrhla – a nikomu to (snad) nevadilo. Vždycky vybírám určité téma, jako jsou postavy, emoce, literární světy, pokaždé něco jiného. Mám připravené úkoly, které pečlivě promýšlím. Tentokrát při zkoušení různých kompozičních principů (jako v pohádkách, kalendářní, barevný…) účastníci měli napsat stejný obsah pokaždé jinak a zkoumali, jak to na čtenáře působí. A pak přišlo...

Celý článek

Když prostředí mluví hlasitěji než lidé      

Místo děje vytváří atmosféru (pochmurný les vs. slunná louka), ovlivňuje chování postav (ve městě se chovají jinak než v horách), může být metaforou pro vnitřní stav (opuštěný dům jako osamělost), může se stát postavou – aktivně vstupovat do děje (dům, který dýchá, les, co pozoruje…) Zajímá vás, jak s místem děje pracovaly účastnice letního víkendu s tvůrčím psaním na statku? Tady...

Celý článek

Během pár týdnů Královnou fejetonů

Od letošního jara žiju konečně zase živými akcemi. Srdcovou záležitostí se staly workshopy tvůrčího psaní v Cafe Veritas, kavárně, která se jednou za čas stává na celý den literárním útočištěm. Díky tomu, že některé ženy se staly pravidelnými účastnicemi, můžu sledovat jejich úžasný rozkvět. Baví mě třeba Marcelka, z níž se stala během krátké doby spisovatelka – Královna fejetonů...

Celý článek

Pořád tě držím za ruku

Konečně! Po letech opatrného přibližování a vzdalování se a vzájemného respektu jsme spolu, sedíme s Evičkou vedle sebe a necháváme proudit naši tvořivou energii. Vypořádáváme se s odporem, který provází všechny umělce a snaží se nás zastrašit a zastavit. Tentokrát jsme ale vyhrály my. Poprvé tím, že jsme se sešly. Eva Pitnerová ještě před tím napsala na sítě tuto pozvánku: Jsme kompetentní, a ne že...

Celý článek

Když se otevře Pandořina skříňka

Všechno se vyvalí ven. Zahltí nás emoce, i ty, které si nechceme moc připouštět k tělu. A pak někde v tom rozvířeném kalu, tam na dně uvnitř sebe můžeme najít ty nejcennější poklady. Tento týden, tento rok nabralo všechno šílené obrátky. Emocí jak na kolotoči. Větrá se, proplachuje, všechno staré a zahnívající musí pryč. A to nejenom metaforicky. Realita se nám taky přeskládává....

Celý článek