Krátké texty - dlouhá radost
7 - 5 - 3
Pořád nevíte, jak začít, jak si najít čas, jak se přestat hodnotit?
Nepište román!
Román je často jen společensky přijatelná forma odkládání.
Skutečné psaní začíná krátkou formou a dokončením.
Myslíte si, že tvůrčí psaní znamená stovky popsaných stran, složitý příběh se spoustou postav a měsíce (spíš roky) odkládané práce?
Možná vás překvapí, že silný příběh může vzniknout během chvilky na několika řádcích a může si okamžitě najít své fanoušky.
7 - 5 - 3
Během sedmi dní si vyzkoušíte tři moderní krátké literární formy, které jsou dnes čím dál populárnější. Naučíte se zachytit okamžik, emoci i příběh pomocí několika slov – bez tlaku na dokonalost.
Každý den dostanete jednoduché zadání, inspiraci a krátký tip, který vám pomůže rozvíjet vlastní styl. Stačí pár minut denně a chuť experimentovat.
Tato výzva je vhodná pro:
* začínající autory, kteří chtějí psát, ale nevědí, jak začít,
* autory, kteří mají plný šuplík začátků,
* milovníky literatury, kteří si chtějí vyzkoušet kreativní psaní,
* každého, kdo chce objevovat sílu krátkých textů...
Na konci týdne budete mít několik vlastních dokončených textů připravených k publikování (různé tipy ve výzvě taky získáte) a zjistíte, že psaní může být velká radost.
Jak hodnotí výzvu první účastnice?
Krátké texty mne moc oslovily. Haiku jsem trochu znala - kdysi jsem je zařadila do jedné lekce trénování paměti a letos v únoru jsme dokonce měli na téma dálného východu včetně haiku seminář pro trenéry paměti (a k té příležitosti jsem si přečetla knížku Haiku - cesta ze stresu). Ale jen jsem to všechno absolvovala, přečetla a "akce" nenásledovala... Takže mi výzva a zařazení haiku krásně zapadla do kontextu. A mikropovídky jsou super - donutí člověka jít k podstatě věci a tak nějak "zhutnit" sdělení. Když jsem si po sobě četla, co jsem napsala, tak jsem byla spokojená a u většiny věcí jsem si říkala "jo, to jsem já". A pro mne je hodně důležité, že jsem spokojená i s tím, s čím úplně spokojená nejsem - jestli mi rozumíš.
Mě nadchly/a haiku (jaký je to vlastně rod ?). Říkala jsem si, že asi nejdřív potřebuje člověk dostat do ucha ten rytmus, aby mu pak k tomu líp skákala slova... Ale i ty ostatní formy pro mě byly zajímavou inspirací...
Já mám moc dobrý pocit. Super poznaní, že ze sebe člověk něco dostane. Ale také jsem poznala, že, když se snažím a " cucám" si to z prstu, tak to za moc nestojí. Prostě to prvotní musí jít samo....pak se to dá dolaďovat. Tak je to u mě.😀 A tak moc mě tento týden nadchnul, že jsem si vytvořila u svého profilu skupinu, kam vkládám, co jsem v týdnu napsala. Možná, je to troufalost, ale mně to nevadí
Proč krátké formy?
Snadné začít: pár minut denně stačí.
Rychlý výsledek: hned uvidíte svůj vlastní mini příběh.
Kreativní experiment: emoce, humor, překvapení – vše na několika řádcích.
Krátké formy nejsou jen „pokusy“ – učí vás, jak říct hodně málem.
Co získáte?
Na konci výzvy vlastní mini sbírku textů připravených k publikování
Možnost sdílet své texty a získat zpětnou vazbu
Tipy, jak využít krátké formy i pro váš blog, e-book nebo sociální sítě
Speciální odměna pro účastníky, kteří vytvoří a pošlou mi 5 textů.
Alena Vorlíčková
- Miluju, jak několik slov dokáže vyvolat emoce a vytvořit příběh, který si čtenář (posluchač) zapamatuje.
- Ve svých programech pracuji metodou dokončeného textu – každý odchází s hotovými texty.
- Začínáme malými zábavnými formami, které umožňují psaní dokončit.
- V mých programech se naučíte, jak vyjádřit své myšlenky úsporně a kreativně, i když si myslíte, že ‘neumíte psát’.
- Vedu stovky lidí k tomu, aby se psaní stalo radostí a zábavou.
Reference
Napsat krátký příběh - záblesk života, to je něco! Vměstnat to do pár slov a dosáhnout toho, že čtenáři zůstane nějaká pachuť na jazyku nebo patře, dosáhnout toho, že nad tím pak alespoň 10 sekund přemýšlí... To je ono.
Poslední rok díky setkávání s tvůrčím psaním mě vystřelil z 0 na 100! Psaní je o radosti, uvolnění, pochopení sebe, situací, života. Tvůrčí psaní je léčba. Je to otisk mého podvědomí.
„Svým klidným, otevřeným přístupem pomaličku a nenápadně ze mě doluješ písmenko po písmenku. Já ti věřím, ty mě v ničem nebrzdíš, ba naopak. Největší zlom jsem pocítila právě na podzim, kdy jsem napsala mini erotický příběh. Tys nehnula ani brvou, a dokonce jsi mě povzbuzovala. V tu chvíli mi přišlo, že můžu psát bez zábran cokoli na světě a nikdy to nebude špatně. Za tento okamžik ti velice děkují. Ten okamžik pro mě otevřel tajemnou jeskyni. Děkuji. Uvidíme se v dubnu v Café Veritas, moc se těším.“