Cesty článků internetem jsou nevyzpytatelné

Sedím zase v kavárně, tiše zní hudba ze starých amerických filmů, zpívá Frank Sinatra, Louis Armstrong… a k tomu úžasně voní káva. Konečně ta správná atmosféra k psaní, čtení a snění.

Přemýšlím o tom, jak jsou pro všechny autory textů důležití čtenáři. Je jedno, zda píší verše, povídky či blogové články. Každý z nás si přeje, aby jeho řádky někdo četl. Jak jsme pak šťastní, když se někdo ozve a připojí svůj názor (samozřejmě pozitivní) nebo dokonce přijde s nějakou nabídkou. Díky internetu je možné úplně všechno.

Nečekaná překvapení

Stalo se vám někdy, že přišel ohlas naprosto nečekaný, který vám vyrazil dech? Mně ano. Dokonce několikrát. Kouzlo internetu spočívá v tom, že nikdy nevíme, ke komu náš text doputuje a co se pak stane. Když schováme své psaní do šuplíku, nestane se určitě nic. Když vložíme svůj text na web, mohou se dít zázraky. Povím vám o těch mých, aspoň o třech.

Na začátku byly příběhy, pohádky a Facebook

Své první dvě knihy jsem napsala a vydala v roce, kdy začali dospělí objevovat kouzlo největší sociální sítě – Facebooku.  V té době se dalo jeho možností báječně využít, třeba k virtuálnímu křtu knihy, dobročinné aukci, sdílení videí, hudby a obrázků v jeden den na jednom místě. Díky jedné z těch virtuálních akcí jsem se osobně seznámila s mojí čtenářkou, která za mnou přijela z pohádkového Slovinska až k nám domů. Později se z ní stala moje nejoblíbenější šéfová a dobrá kamarádka. S Míšou jsme v úzkém  kontaktu stále.

Článek o jednom pohádkovém městě

V srpnu 2012 jsem po další návštěvě Slovinska napsala článek Zázračné setkání v pohádkové zemi o zážitcích z půvabného městečka Škofja Loka. O čtyři roky později jsem dostala na síti LinkedIn milou a překvapivou zprávu:

Milá Aleno,

Váš článek o Škofje Loce se mi moc líbil, ještě více, protože se o našem městě hodně nepíše, i když je krásné, historicky a turisticky zajímavé atd. Je tam také hned vidět, že nejste jenom novinářkou ale že je váš jazyk vybraný, literární. Proto mě vaše práce zaujala, i sama se zabývám na jedné straně turismem a na druhé literárním překládáním, tvůrčím psaním. Viděla jsem, že jste napsala více knižek o Slovinsku,  o Průvodce pohádkovým Slovinskem mám opravdu velký zájem. 

Jsem ráda, že jste odpověděla na mou žádost na LinkedIn a těším se na další poznáváni. Mějte se hezky, Ksenija

Uplynulo pár měsíců… My dvě plánujeme a organizujeme zájezd do Slovinska, při němž by mělo jít o navázání partnerství mezi významnými kulturními institucemi (určitě o tom napíšu někdy víc).

Mezi velikány světové literatury

Z kategorie zázraků je příběh malé pohádky o zajíčcích. Měl to být vánoční dárek pro čtenáře prvních Pohádek pro společné čtení. Text se objevil na stránkách naší knihovny a v projektu Nedoklubko, který se věnuje péči o rodiny s předčasně narozenými miminky. Jednoho dne se ve schránce objevil dopis. Jeho autor chválil skromný textík a ptal se mě, zda by mohl být součástí antologie světové a české literatury, určené k domácímu rodinnému čtení. Podpis mě naprosto omráčil. Vlastně jsem si myslela, že se jedná o studentskou recesi (učila jsem v té době na gymnáziu), tak moc to bylo mimo mé chápání.

Dopis přišel v létě a do zimy jsem už na něj zapomněla. 22. prosince mi pošta doručila balíček s vánočním přáním a novou krásnou knihou Mezi setbou a sklizní. Pohádka o zajíčcích je v té nejlepší společnosti ukázek z děl Victora Huga, Oscara Wilda, Alexandra Sergejeviče Puškina, Jana Nerudy a dalších velikánů.

Nepište do šuplíku, najděte si své čtenáře!

Už jsem vás přesvědčila, že publikovat své texty na internetu se vyplatí? Zkuste to a napište mi, jak to dopadlo.