5 tipů, jak se dostat z blbé nálady a mít zase radost ze života

Letošní srpen stál opravdu za to. Některé věci se ukončily a nové ještě nepřišly. Přála jsem si to, ale dobré pocity jsem z toho neměla. Místo toho jsem se máchala v černých myšlenkách a nebralo to konce. Myslela jsem, že už mě v tomto životě nic nečeká, nikdo mě nemá rád a já lidi nechci ani vidět.

Bylo jasné, že s tím musím něco udělat. Dokonce jsem po čtyřech letech dostala chuť zase učit. Ale přečetla jsem si pár článků a hned mě to přešlo. Naději mi dodávalo, když jsem postupně zjišťovala, že spousta lidí kolem je na tom podobně. Začala jsem plánovat a od začátku září znovu jednat. Dnes mám úplně jinou náladu než před týdnem. Snad to bude pokračovat a zase se bude něco dít.

Pokud to máte podobně, tady jsou moje tipy, jak překonat období, kdy vás nic nebaví a nic se vám nechce.

To nejdůležitější se neztratí ani vám to nikdo nesebere

Na každodenní šúrování mě moc neužije, ale definitivní zúčtování s minulostí mi fakt dělalo dobře. Dokonce jsem vyhodila do popelnice některé knihy z naší obří knihovny (jiné jsem rozdala a vložila do knihobudky). Pěkné oblečení po dětech šlo z domu. Fotky, které už nechci nikdy vidět, nedejbože aby je viděl někdo jiný. Dopisy! Papírové, v obálkách. Byly jich desítky, stovky, od kámošek, od kluků z vojny, od mého nastávajícího. Do některých jsem nakoukla a při čtení mi bylo tak trochu trapně. Na spoustu věcí jsem zapomněla. Ve vzpomínkách zůstala jen esence toho hezkého. Uklidila jsem toho dost. Pořád to ale ještě není nikde moc vidět, takže budu pokračovat. Minulost je pryč. To, co za něco stálo, mi stejně nikdo nevezme a nevyhodí.

Důležité není kam, ale s kým

Už toho povalování a negativních myšlenek bylo dost! Je potřeba se pohnout a vyrazit do světa. Co třeba z lesa rovnou do světové metropole? Já vím, v Londýně už byl každý nebo tam jezdí často nebo tam dokonce žije, ale můj sen a cíl to nikdy nebyl. Nemám žádný plán, nevím, co bych chtěla vidět a zažít. Nemusím nic zařizovat. Nechávám to plynout.

A … bylo to super! Počasí tak akorát, většinou slunečno. Účastnice zájezdu na jedné vlně (byla to dámská jízda se sestrou a dospělými neteřemi), stejný humor, stejné hlášky ve stejnou chvíli – prostě BFF. Užily jsme si to na 1000 % – třeba nedělní ráno v okolí hotelu ve Westminstru, čaj o páté ve stylu Alenky v říši divů v hotelu Sanderson, Londýn jako na dlani ze Sky garden… s milými minipříběhy.

Hrnec nesmí zůstat prázdný

Člověk se pořád učí! O prázdninách jsem měla pocit, že už nemám ostatním co dát. Můj hrnec, jak píše Virginia Satirová, je najednou prázdný a už nemám co nabírat a rozdávat. Je potřeba do něj zase něco vložit – něco nového zažít, něco nového se naučit, něco si vyzkoušet.

Přihlásila jsem se do několika kurzů a hned se mi ulevilo. S prvním online kurzem od Eriky Čákorové Plánuji, plánuješ, plánujeme jsem mohla začít hned. Každým dnem mě o kousek posouvá a udržuje na cestě, kterou jsem si sama zvolila. Jeden online workshop se nepodařilo rozjet kvůli složité technické stránce. Byl přeložen na dnešek, ale mně se nechce dívat na to, jaký má kdo doma nepořádek, prádlo na topení a na druhou stranu ukazovat cizím lidem ten svůj. Už jsem ale v lepší formě než před pár dny, tak jsem poprosila o vrácení peněz. Další dva velké dlouhodobé kurzy začínají naživo za pár dnů, naštěstí se nepřekrývají, uf. Jeden je zadarmo z projektu, druhý za dost peněz, oba mají super náplň a já se moc těším. Určitě o nich ještě budu psát.

Dobří holubi se vracejí a klienti taky

Včera se ozvala jedna účastnice mých kurzů a pozvala mě na kafe. Užily jsme si krásné odpoledne. Moc si toho vážím, protože nebydlí zrovna za rohem, ale přijíždí až z Krkonoš, od hranic s Polskem. Mám ráda lidi, kteří se vracejí. Tak poznám, že se jim tvoření se mnou líbilo, můžu jim dát něco, co jim bude k užitku. Už vymýšlím další akce –  třeba kurz storytellingu, kde všude se dá využít vyprávění příběhů a jak na to. Zajímalo by vás to? Napište mi prosím, ať mě to popožene. Základ už mám, brzy bude e-book, několik školení pro sociální pracovníky (skvělá cílová skupina) mám taky za sebou.

Staré odumírá nebo znovu ožívá, nové se rodí

V diáři se začínají zaplňovat kolonky aktivitami, které po prázdninách pokračují z předchozích let i těmi novými. Setkání u tvůrčího psaní, už jedeme čtvrtý rok, tomu bych nikdy nevěřila! Pohádková dílna Zakletý zámek na zámku, recenze dětské knížky, elektronická knížka o tom, jak využít příběhy, vydání další pohádkové knihy a věci s tím spojené… V hlavě se rodí další nápady, na některých už se pracuje a brzy snad spatří světlo světa.

 

A jak začal váš „nový školní rok“? Pokud chcete začít s psaním, něco pro vás mám, najdete to v sekci Nabízím a Akce, kurzy. Můžete se těšit na nové články, e-booky, kurzy naživo i na dálku.

Alena Vorlíčková
Psaní ve všech podobách, kreativní texty, články do magazínů, psaní na web, blogování, copywriting, to je moje vášeň. Už několik let mě psaní živí a já se cítím volná a svobodná. Vedu workshopy tvůrčího psaní pro různé věkové skupiny, kurzy copywritingu pro drobné podnikatele, storytellingové dílny. Baví mě inspirovat a vést druhé ke splnění jejich snu, kterým je psaní pro radost, napsání a vydání knihy, tvorba textů podporujících podnikání. Víc se o mně dozvíte na stránce Můj příběh.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Chcete taky začít psát své texty za peníze a odměny?

    Mám tu pro vás 5 tipů jak na to.

  • 7 cest k probuzení vaší kreativity, radosti a vášně

    Malé kroky k velké radosti a pocitům štěstí - e-book s tipy a cvičeními k vytištění a vyplnění

  • Rubriky
  • Nejnovější příspěvky