
Poslední lekce kreativního psaní se trochu zvrhla – a nikomu to (snad) nevadilo. Vždycky vybírám určité téma, jako jsou postavy, emoce, literární světy, pokaždé něco jiného. Mám připravené úkoly, které pečlivě promýšlím. Tentokrát při zkoušení různých kompozičních principů (jako v pohádkách, kalendářní, barevný…) účastníci měli napsat stejný obsah pokaždé jinak a zkoumali, jak to na čtenáře působí. A pak přišlo to, co už neplánuju. Nemám nikdy představu, co a jak by měli kurzisté napsat, jaký by měl být výsledek. Nechávám se pokaždé překvapit tím, co vznikne.
Už jste si uvědomili, že při psaní se může stát cokoli? Můžete trapnou scénu, na niž pořád musíte myslet, přepsat, aby vás už nestrašila v myšlenkách. Můžete prožít příběh se zajímavou osobou podle svého přání. Můžete s nepřítelem udělat to, co si tajně přejete. Můžete cokoliv. A pak můžete papír spálit a nikdo se to nedozví.
V případě, že se chcete podělit se svými čtenáři, je důležité, aby mělo psaní zajímavou formu, ne jenom obsah. Přemýšleli jste o tom, jaký je rozdíl mezi skutečným životem a literaturou?
Účastníci mých workshopů napsali toto:
„Rozdíl mezi skutečnými příhodami a literaturou je takový, že autor si může jakoukoli příhodu (ať už skutečnou či smyšlenou) upravit tak, aby se dobře četla, poslouchala a pobavila čtenáře, ale hlavně se líbila jemu samotnému.“ Katka
„Do psaní vnáším nadhled, vtip a fantazii. Okořením příhodu s cílem zaujmout, pobavit, přiblížit místo.“ Jolana
Nejvíc se mi osvědčily celodenní workshopy, na které chodí někteří opakovaně. Pak opadá počáteční léčení školních traumat a strachů, účastníci se při psaní uvolní a mají pro svoje tvoření dostatek času a prostoru (zpravidla si domů odnáší 2-3 texty). No a naposledy neplánovaně došlo i na velmi těžkou disciplínu. Psát erotické povídky je trochu jako tančit na hraně mezi estetikou a intimitou — chce to cit pro jazyk, rytmus a emoce.
Můžete si to (sami pro sebe) vyzkoušet.
Do žhavého psaní se pustily hned dvě účastnice a všechny nás to velmi bavilo a dost jsme se nasmáli. Zkusím vybrat publikovatelné ukázky (začátek a konec) z nekorektní vánoční povídky od Lucky:
Nádražní tlampač hlásil odjezdy a příjezdy vlaků, které se po kolejích střídaly různými směry. Vláčela těžký kufr na kolečkách, v rukou obtěžkána plnými taškami vánočních dárků. V kufru garderóbu používanou v lázních, ze kterých se vracela domů. Začal advent, koledy zněly ze všech stran, venkovní prostranství nazdobená baňkami, chvojím a posypkou slabé vrstvy sněhu…
…
„To snad…Hergot…” hartusí a snaží se vstát, znovu zakopává o hůl a znovu padá, jelikož ho v pohybu brzdí silonky, které se mu mezitím zamotaly mezi nohy. Kleká si, pod nosem ucítí známou květinovou vůni, a nejen ji… No, když už…, říká si a začne pohybovat jazykem v rytmu jízdy vlaku a koled, které mu zní v uších.
Ona si udělá na sedačce pohodlí a slastně přivírá oči. No, když už…, říká si a vypíná naslouchátko. V uších jí doznívá melodie koled a zaplavuje ji pocit vánočního štěstí.
Láká vás tvůrčí psaní? Sledujte moji nabídku, která se stále mění. Brzy budou i vánoční dárky.