Na internetu na vás dnes útočí články o tom, jak si budovat svoji osobní značku. Přemýšlíte o tom? Váháte jít se svou kůží na trh? Říkáte si, k čemu je to dobré právě pro vás?
Nebudu psát další teoretický článek, ale rovnou vám odpovím na otázky a uvedu několik málo příkladů ze svého příběhu, jak pracuje moje značka, když o tom ani nevím.
Před 15 lety jsem zůstala doma na mateřské dovolené nejdřív s jedním a pak s druhým dítětem. A to tak, že jsem byla většinu času téměř v naprosté izolaci. Na samotě u lesa, bez hlídání. Zachránil mě tehdy internet a nový Facebook.
Dávala jsem sama sobě výzvy a byla jsem zvědavá, jestli je zvládnu. Tou první bylo napsání a vydání knihy, bez toho, abych musela někam jezdit a s někým se scházet. Na Fléru jsem našla několik šikovných výtvarnic a další spolupracovníky. Do půl roku byla kniha Průvodce pohádkovým Slovinskem na světě. A při jejím psaní jsem získala námět na další knížku, a ta byla do konce stejného roku pod vánočním stromečkem.
Facebook se stal mým spojením ze světem, poznávala jsem tam další a další zajímavé lidi. Dokonce jsme tam asi dvakrát uspořádali křest knihy. Trval vždycky celý den, měl pevný program, několik desítek účastníků z Česka i ze zahraničí a všichni jsme se výborně bavili. A přitom se podařilo zorganizovat i něco užitečného – dražbu knížek, které věnovali známí spisovatelé. Výtěžek jsme poslali na neonatologickou JIP v Hradci Králové. (A nikdo neví, že jsme čas u internetu trávili horečkách a v pyžamu).
Pohádkový projekt mi přinesl možnost práce z domova v oblasti online marketingu už v roce 2011 díky Míše Matanelli, LadyVirtual, (a taky krásné projekty a hlavně přátelství). Externí spolupráce se známými firmami (Ataxo, Centrum, později Economia a Dobrý web) trvaly několik let.
Nejdřív jsem se schovávala za pohádkovou značku. Později vznikaly další aktivity, pod které jsem se podepisovala, až nakonec mám tyto stránky, kde chci mít všechno pod jednou střechou, pod jednou osobní značkou – svým jménem, aby to dávalo smysl.
Přes Facebook jsem dostala pozvánku na slavnostní recepci k 25. výročí vzniku Slovinska, na kterou jsme se vypravily s ilustrátorkou Magdou Hánovou. Bylo to velmi přátelské přijetí a dojemné. Moje vřelé vztahy k této zemičce trvají už přes 30 let!
Na LinkedIn mi jednou napsala slovinská překladatelka a průvodkyně Ksenija Mravlja. Seznámily jsme se pak naživo, když provázela náš zájezd s knihovníky po Lublani, několikrát jsme se navštívily na dalších oficiálních i soukromých akcích, u nás, nebo ve Slovinsku. Rozvinula se i spolupráce v oblasti překladu knížky Otvírání studánek.
Vždycky mě překvapí takové milé seznámení, pozvání na akci, nabídka ke spolupráci, o kterých před tím nemám ani tušení. (Další příběhy najdete ve starších článcích a jiné ještě napíšu).
Posledním takovým milým překvapením bylo pozvání na Knižní festival do Ostravy. Nejdřív jsem byla nadšená. Pak mi došlo, že tam nemám žádné zázemí. Díky trpělivosti paní produkční a hledání cest a díky podpoře Moniky Škanderové z Celé Česko čte dětem jsem se nakonec rozhodla se zúčastnit.
Přijďte na Knižní festival 1. nebo 2. března 2019 a můžeme si ho užít spolu!
Osobní značka se vyvíjí tak, jak plyne život. Děti zvládnou už spoustu věcí samy a já mám více času nejen na psaní, ale taky na vzdělávání sebe i druhých, poradenství a svoje radosti.
Chcete vědět víc?