Fejeton
Hodí se na blog, do tisku, do knižní sbírky fejetonů
Co je fejeton?
Fejeton je krátký publicistický nebo literární text, ve kterém autor komentuje běžné situace, každodenní témata nebo drobné společenské jevy osobním a často lehce ironickým způsobem.
Nejde v něm hlavně o fakta nebo argumenty.
Důležitý je pohled autora, styl, atmosféra, schopnost všimnout si detailu.
Fejeton bývá krátký, čtivý, osobní, hravý nebo jemně ironický.
Často vychází z obyčejné situace: čekání, cestování, ranní rutina, mezilidské drobnosti
A ukazuje, že i v běžných věcech je něco zvláštního, absurdního nebo překvapivého.
Fejeton je text, ve kterém autor něco pozoruje, přemýšlí o tom, posouvá to vlastním pohledem.
Typické znaky fejetonu jsou osobní tón, konkrétní situace, nadsázka nebo humor, lehkost, pointa nebo závěrečné uvědomění.
Pro inspiraci můžete nahlédnout do knížek fejetonů Karla Čapka, Karla Poláčka, Rudolfa Křesťana, Marka Ebena, Halina Pawlovská...
O tom, jak se píší fejetony na workshopech (i s ukázkou) je tento článek:
Komentáře
Ok. Napíšu to dnes. Jen kterou tu příhodu? Tu o tom šíleném řidiči, o zmatku v supermarketu nebo tu o chlípném instruktorovi? Prvně si dám sprchu. Po ní bude všechno jasnější. V koupelně pomalu odkládám kousky svého oblečení a přemýšlím o svém budoucím krátkém textu. Otevírám sprchový kout. Jeho prosklené dveře se lesknou, jeho podlaha z mramorové směsi se leskne. Vše ve značkové kvalitě.
Beru do ruky spršku. Horká voda prohřívá mé tělo. Jo, jo! Za chvíli vodu vypínám, abych si tělo natřela sprchovým olejem. V biokvalitě. Dlaně se mi rychle rozbíhají po pažích, stehnech, břichu. Hlavně se musím soustředit na chodidla. A pěkně namydlit všechny prsty. Byla jsem na zahradě a klíště, to hnusné klíště může být mezi nimi. Tak jedno chodidlo, druhé chodidlo..
Pak se mi nohy rozjely do stran. Zarazily se o boky sprchového koutu a nechtěly k sobě! Prostě NE! Podložka z lesklého mramoru mi to neulehčila. Zoufale se chytám vodovodní baterie (taky lesklé). Au! Tak raději té trubky nad ní? Au! Nohy stále ve tvaru písmene „V“. Teď jinak orientované / sever – jih. Každá snaha změnit to, byla marná. Chvílema jsem i překládala jako na bruslích. Chyběl jen odpíchnutý skok.
Připadám si jako v levné grotesce. Nesměju se. Nikdy bych nevěřila, že sprchový olej mi umožní takové figury. Je to tou biokvalitou?
Pak mě napadla spásná myšlenka. Sedni si! To se snadno řekne.. Křečovitě stále svírám, dříve lesklou, teď umaštěnou vodovodní baterii. Pálí mě do dlaní. Pomalu si sedám. Zadkem rozrazím skleněné dveře „sprcháče“ a jsem vděčná za jeho malé rozměry. Při velikosti větší než 85x85cm by to už byla volná jízda. A ten text?
Bude to fejeton.
Ivi, to je skvělé. Úplně jsem si to představila.