Jak připravit svým dětem šťastné Vánoce?

O tom, že Vánoce jsou svátky, na které se těší hlavně děti, víme všichni. Ale na to, jak by měly vypadat, se už názory různí. Hromady luxusních dárků, nejnovější modely tabletů a chytrých mobilů? Pobyt u moře na druhém konci zeměkoule?  Tradiční rituály a pokrmy? Ježíšek či Santa Claus?

Pojetí Vánoc určitě souvisí s pojetím výchovy celkově. Názorů na výchovu a výchovných stylů je u nás docela dost. Dominuje volná americká výchova, začínají se objevovat zmínky o drsné francouzské výchově. Možná už v této době začínáme vidět, že to pro nás a naše děti není to pravé ořechové.

Mým životem prošly snad tisíce dětí a dospívajících a jejich rodičů. Dnes jezdím po školách a knihovnách, kde vedu pohádkové dílny a další programy pro dospělé v rámci projektu Pohádky pro společné čtení. Sama mám ještě poměrně malé děti, takže se stýkám s učitelkami a jinými rodiči. Mám radost z těch, kteří se svým dětem láskyplně věnují a rozvíjejí je. Ono totiž není vůbec jednoduché vychovávat dítě a člověk by často nejradši utekl někam daleko, když se dítko začne vztekat, nechce chodit do školy, má spoustu nepříjemných otázek…

Nedávno vyšla laskavá příručka Jitky Demartini 7 kroků dětstvím ke klidné pubertě, která se mi moc líbí. Myslím, že vychází z naší mentality a vede ke zdravému přístupu k dětem. Poprosila jsem proto Jitku, aby nám dala nějaké tipy na příjemné prožití nejkrásnějších svátků v roce.

Ahoj Jitko, děkuji za tvou knihu, kterou jsem přečetla s velkým nadšením. Připomněla i mně některé věci, na které jsem se teď u nás doma více zaměřila.

Ráda bych se tě zeptala, co si myslíš o Vánocích. Jak je prožíváš ty a jak jste je prožívali, když byly děti malé?

Ahoj Alenko, děkuji za milé přivítání i ocenění mé e-knihy. Co si myslím o Vánocích? Vánoce jsou takovým kouzelným slůvkem. Když se řekne Vánoce, není snad nikdo, v kom by jakákoliv představa s nimi spojená nevyvolala žádné emoce. To, jak moc a jak příjemně nás to uvnitř zašimrá, je zakódováno především v našem dětství. Záleží, jaké vzpomínky nám rodiče zprostředkovali. Pro děti jsou Vánoce velmi emotivním, citlivým obdobím, plným očekávání, tužeb, přání, nadějí, radosti a zázraků.

S dětmi je potřeba jednat citlivě a v tomto období obzvlášť. Víc než co jiného je důležité věnovat dětem především svůj čas. O přístupu rodičů, jejich chování k dětem a jeho vlivu pro další život dětí se rozepisuji podrobně právě v mé zmíněné knize. Jako máma a dlouholetá učitelka v MŠ jsem cítila velkou potřebu napsat právě takovou knihu, která by rodičům ukázala, jak velký vliv mají na utváření osobnosti a charakteru dítěte. Jak moc ovlivňují budoucnost svých dětí.

Děti jsou naším odrazem, ať se nám to líbí, nebo ne. Jejich chování nám ukazuje, jak dobře roli rodiče zvládáme. Naším chováním dětem nevědomky předáváme to, jak prožívat a vnímat i tyto svátky. Jako dítě jsem Vánoce milovala tak jako všechny děti a prožívala je s velkým očekáváním a nedočkavostí.

U nás to bylo spíš o úklidu, práci a stresu, než o tradicích a užívání si. Pocházím z vesnice, kde byla na prvním místě práce a rodiče bohužel neměli na tu pohodu a vytváření vánoční atmosféry čas a ani to neměli zažité z vlastní rodiny. Vím, neměli to jednoduché v podmínkách, které měli.

Nikdy jsme jako děti nestrádaly a ač jsme převážně nedostávaly dárky, po kterých jsme toužili, a málokdy bylo pod stromečkem velké překvapení, nejvíc mi chyběla ta klidná atmosféra a pozornost rodičů, kdy by si ke mně mamka sedla ke štědrovečerní pohádce, bychom si tu chvíli jednou v roce na Vánoce společně užívali. Tu chvíli, na kterou jsem se jako dítě tak moc těšila. Vždycky bylo potřeba udělat spoustu jiných věcí, které byly přednější. A ta malá holčička ve mně si připadala taková opuštěná, trochu zklamaná a já si říkala, že až budu velká, budu to dělat úplně jinak a budu si to užívat.

A tak, když jsem měla svoji vlastní rodinu, zjistila jsem, jak moc mám zvyky z rodiny zaryté pod kůží. I u nás v prvních letech voněla hlavně leštěnka, cídilo se, uklízelo, nakupovalo a peklo, aby bylo vše úplně dokonalé. A já pak byla bez energie pro děti a radosti z toho všeho. Tak jsem velmi brzy upustila od převzatých zvyků a dělala jen to nezbytné a věnovala se víc chvílím pohody s dětmi. Místo nakupování nesmyslů jim raději po večerech vyráběla dárky, do kterých jsem vložila kus sebe a měla radost z hotového díla. Shon a stres jsem vyměnila za „méně dokonalý“ úklid, ale spokojenost, pohodu a rozzářené oči dětí.

Děti se s radostí zapojovaly do pečení vánočního cukroví, asistovaly při výrobě adventního věnce na dveře i svícnu, vyráběly si vánoční výzdobu. Pomáhaly při úklidu hlavně svého pokojíčku, účastnily se příprav i výroby dárků a přáníček pro babičky a dědy. Učily se tak myslet na druhé a dělat jim radost. Snažili jsme se s manželem, abychom si společně v rámci možností užívali vánoční tradice.

Já jsem vyrobila Betlém a manžel zhotovil osvětlení, a tak se stal každý rok součástí adventu. Děti jsme vedly k lásce k přírodě a mysleli jsme i na zvířátka. Na balkoně jsme ptáčkům připravili krmítko
a na Štědrý den ráno jezdily děti s kamarádem a jeho tatínkem lesníkem do lesa za zvířátky, kam jim vezli dobroty do krmelce. Odpoledne se konala procházka před večeří. K večeři byla tradičně výborná rybí polévka, tu vařil manžel a pečený kapr s bramborovým salátem.

Pak už jen čekání na zvuk zvonečku a hurá ke stromečku. Zvonění zvonečku manžel nahrál na CD a s malou pauzou hned vánoční koledy. Tak jsme společně s dětmi slyšeli skutečné andělské zvonění
a s vyhráváním koled sledovaly ty překvapené oči dětí, jak to ten Ježíšek letos zas hezky nachystal.

U stromečku děti zazpívaly koledu nebo zahrály na flétničku a šlo se rozbalovat. Krásně jsme si užívaly jeden dárek po druhém a s rozbalením posledního dárku právě začínala štědrovečerní pohádka, na kterou jsme se společně rádi dívali. Byly to kouzelné časy. A vzpomínky mých dětí na Vánoce? Jsou jiné a hodnotnější.

Co si budeme povídat, nejkrásnější Vánoce prožíváme, když jsou děti malé. Jejich bezprostřední reakce, úžas a víra na zázraky, dělá svátky prostě pohádkové. Stojí za to vynaložit své úsilí a změnit navyklé nepotřebné zvyky.

Máš nějaké tipy pro rodiče, co by měli dělat, aby jejich děti byly o Vánocích šťastné?

Ano, aby byli šťastní rodiče, pak budou šťastné i děti. Kdo by se usmíval a byl spokojený, když má doma utahanou nervózní maminku a tatínka, kteří nemají čas a na všechno reagují podrážděně?

Mám pro rodiče doporučení, aby si všechno rozplánovali včas tak, aby si přípravy užili s radostí a s dětmi a bez zbytečného stresu. Začněte s přípravami včas, nenechávejte vše na poslední chvíli, neměřte spokojenost množstvím nakoupených dárků. Vždyť jde hlavně o moment překvapení a radost. Částečně jsem odpověděla už v předchozích řádcích.

Určitě taky zapojte do příprav děti (samozřejmě přiměřeně věku) a nechte je také nasávat tu atmosféru a dopřejte jim nahlédnout do toho, co příprava Vánoc obnáší. Děti uvidí, že nic se neudělá samo, že pokud se každá ruka se přiloží k práci, bude nás víc na pomáhání, tím víc času pak zbude na zábavu.

Pokud vás nebaví pečení cukroví, vyrábění výzdoby a adventního svícnu, nebo na něj prostě nemáte čas, nebo nejste tak zruční, tak si to kupte už hotové. Nestojí to svět a určitě se vám to vyplatí. Budete mít víc energie a času pro trávení s vašimi dětmi a užívání si předvánočního času.

Mnoho z nás má z minulosti nastaveno, že musíme všechno zvládnout sami a být prostě dokonalí. Chodit do práce, starat se o děti, domácnost. Být neustále usměvaví, příjemní, krásní, výkonní a prostě bez chyby.  Vše nakoupit, upéct, vyrobit adventní výzdobu, nadělat dárky pro celou rodinu, vycídit byt,… co by tomu jinak řekli ostatní a my bychom se cítili méněcenní.

Pusťte tyhle předsudky už jednou pro vždy z hlavy! Neřešte ostatní, ti mají dost práce se sebou samými. Udělejte si to přesně tak, aby to vyhovovalo vám, a vzájemně jste si to co nejvíce užili s vaší rodinou, s dětmi.

Co se týká vánočních tradic, můžete se inspirovat v článku  Netradiční vánoční kalendáře, kde píšu o našich tradicích v druhé půlce článku. Každý den můžete děti provést tradicemi a zapojit je drobným úkolem do jejich prožití. Děti jsou zvídavé, rády se zapojí, zabaví a spoustu se toho naučí.

Hlavně děti ušetřete stresu a vašich vzájemných hádek. Rozdělte si všichni povinnosti a nechtějte mít vše dokonalé. Vánoce nejsou o množství drahých dárků, hádkách a zklamání.

Vánoce jsou svátky klidu, míru a vzájemného porozumění. Jsou o společném setkávání, lásce a radosti.

Více na Facebooku

Dětství – krajina mého srdce

Pohádky pro společné čtení