Naše literární světy v Café Veritas

Už od zimy se skoro pravidelně setkáváme na workshopech tvůrčího psaní v úžasném prostředí s kouzelnou atmosférou Café Veritas v Olomouci. Na posledním psaní jsme zkoumali a vytvářeli různé literární světy. Prvním úkolem bylo vstoupit ještě jednou (tentokrát na papíře) žlutými zářivými dveřmi ze svého vlastního světa do světa inspirativní literární kavárny.

Vejít do světa Café Veritas. Pro mě je nejdůležitější, s kým se zde setkávám. Po představení mám již jistotu v tom, co jsem již cítila při prvním setkání se všemi zde přítomnými – PŘIŠLA JSEM DOMŮ. Tady je svět v pořádku, cítím se zde skvěle. Stejně naladění lidé, příjemné prostředí a skvělé jídlo a pití. Akorát sešitek jsem si vzala jakýsi potrhaný. Ale i to jsem já a i díky tomuto poznání se mohu mít zase o trochu víc ráda, přijmout svou nedokonalost. Už si neříkám, že jsem já špatně. A o to jde, když se zde v tomto prostředí můžu cítit dobře s přítomnými lidmi a zároveň i vnímat své nedostatky, které jsou nedílnou součástí každého žití.  Jitka

Ahoj Ali, konečně posílám slíbený text. Moc jsem si to v sobotu užila, ještě to pořád doznívá a některé věci dosedají na svá místa. Moc ti děkuji za obohacující den a příjemné chvíle. Přeji krásné babí léto. Lenka

Stojím před dveřmi do kavárny, přece jen trochu s obavami mísícími se se vzrušeným očekáváním. Hlavou mi jede Neznáš ty různé formy, co se učí ve škole, neumíš psát, tvoje slohovky to přece byl vždycky horor. A oproti tomu Vždyť právě proto sem jdeš, abys objevila, co v tobě je, co dokážeš.  Otevřu dveře a vejdu do jiného světa. Jako bych otevřela kouzelnou bránu, kterou když projdu, všechno ze mě spadne. Příjemný, ale poklidný ruch kavárny, milé ženy, se kterými jsme se naladily na společné téma, a obavy byly skoro pryč. Postupně se rozehřívám, nasávám atmosféru i informace a cítím se doma. Do tohoto pocitu jsem se tak ponořila, že jsem chvíli přestala vnímat a jen si to užívala.

Cítila jsem nechuť jet kamkoliv a dělat cokoliv. Vyčerpání, není z čeho brát. A najednou stojím před těmi sluníčkově zářivými dveřmi. Vypínám. Jako brána do jiného světa. Jsem tu, v nádherné kavárničce, v přívětivém prostoru s úžasnou atmosférou. Jsem doma. Není nutné lovit správná slova či nastavovat filtr, zde můžu být sama sebou. Barevné pruhy na zdi ladí s pultem voňavých domácích dobrot a prostor vyplňuje aroma čerstvě pražené kávy. Nádhera. Užila jsem si úžasný čas v láskyplném prostředí, které bych ráda doporučila každému jako gurmánský zážitek nejen pro chuťové, ale i duševní buňky.  Sandra

Všimli jste si, které slovo se ve všech textech opakuje?

Celou dobu jsme si hráli se slovy a obrázky, diskutovali o vydávání knih a o hojivých účincích čtení… A dojmy při loučení?

Bylo to skvělé! Bavilo mě ponořit se do příběhů skrze světy. Zajímavé, kolik se toho dá v sobě a potom na papíře objevit pomocí vnímání jednoho obrázku. To spojení s obrázky mi hraje do karet a už rozmýšlím, jak se ponořím do svých příběhových mandal s pomocí mnou vymyšlených příběhů. Začnu jen malými jednohubkami, ale mám za to, že by to mohlo fungovat. Terka

Příští workshop v Cafe Veritas bude 18. října.