Jak jsem zkoušela psát blog

Důvody k napsání blogu mohou být různé – chci si vést deník, chci zveřejnit své povídky a básně, chci psát o svém koníčku, chci psát návody k výrobě něčeho, chci psát blog jako součást stránek svého e-shopu, chci psát na firemní blog…

Můj důvod byl ještě trochu jiný

Už dlouho mám chuť napsat silný rodinný příběh, který začíná na začátku 20. století, zúčastněné osoby poznamenají obě světové války i dění po nich. Mám nějaké materiály – dokumenty, fotky, dopisy a pohlednice, deníky. Na román si netroufám a ráda bych zpracovala ještě další příběhy a nějak je propojila.

Konečně nápad jak uchopit formu

Nápad přišel po letech jako blesk z čistého nebe! Příběhy bude vyprávět a komentovat fiktivní postava, kterou zakomponuju do rodinného panoptika. Budu ale umět mluvit jazykem postavy z jiné generace, vidět věci jejíma očima? To byly otázky, které mi vířily hlavou.

Zkušební texty na blog

Napadlo mě založit blog pod přezdívkou. Zkusím si různé texty a uvidím, jak budou čtenáři reagovat, co je zaujme a co ne, zda budou ochotni komentovat. Připravila jsem i nějaké ankety a sbírala informace. Články byly různé – deník ze svatební cesty z roku 1904 s dobovými pohlednicemi, intimní lyrické básně, recenze knížek, praktické návody jak psát. Vše bezpečně, ne jako já, ale jako autorka, která vlastně fyzicky neexistuje.

Ohlasy a komentáře čtenářů

Pod úryvkem z deníku ze svatební cesty v roce 1904

Komentáře

vĺčik |  11. listopadu 2015 v 16:28 |

Krásne, toto je ten správny zmysel ako si užiť svadobnú cestu. A prajem všetko dobré:)

Sarah’s History | 16. listopadu 2015 v 11:24 |

Miluji tuhle dobu a tento článek je opravdu úchvatný! Četla jsem ho jedním dechem.

Pod článkem na téma týdne 10 důvodů, proč ti odpouštím

Nikoušek |  21. října 2015 v 18:20 |

To je nádherný a zároveň hrozně smutný 🙂 Ten začátek, kytara, zpěv mi také něco připomíná :/ Někdy je to celé zamotané a těžké

fakynn | 22. října 2015 v 19:20 |

Mám z toho úplnou husinu, hlavně z poslední věty. Je to krásné!

První bod je však nejúžasnější. Nevědět ani s kým mluvíš a přesto se zamilovat. 🙂

Pod podzimním článkem s haiku

sarushef |  21. září 2015 v 18:20 |

Haiku mi bůhvíproč k srdci nikdy nepřirostlo, ale tohle je fajn))

Agnes  |  21. září 2015 v 18:23 |

Jé, tak to mám radost, že se ti líbí. Mně taky.

Amálka | 22. září 2015 v 18:12 |

O Haiku slyším prvně 🙂 Článek je sice krátký ale pěkně podaný a skvěle se hodí k momentální podzimní náladě.

Závislost a rozdvojení osobnosti 🙂

Z psaní blogu se stala droga. Vymýšlela jsem témata, stylizovala články a neustále kontrolovala, zda nepřišel nějaký komentář. Tím, že jsem psala v jiné osobě, tak se mi zdály i její  sny. Udělala jsem z ní svou příbuznou, tak jsem v těch snech taky vystupovala. Fakt psycho. Cenné informace, poznatky a materiál pro mé další psaní jsem získala.

Co tedy čtenáře blogu zajímá?

Pokusím se shrnout, co mi mé krátké soužití na anonymním blogu přineslo. Čtenáře nejvíc zajímá:

• když píšete o tom jak něco získat
• když píšete o lásce
• když se s nimi dělíte o své emoce
• když píšete návod jak něco udělat
• nejvíc je ale zajímá jak vydělat peníze

Pár tipů jak si (při)vydělávat psaním obsahuje i můj e-book, který vám ráda pošlu zdarma.