Co píšu, to žiju – Karlín

Je poslední den prázdnin a prší. Dnes jsem se s chutí podívala na pořad Lukáše Hejlíka Kudy, foodie? věnovaný Karlínu. A došlo mi, jak jsem si k tomuto místu úplně neplánovaně za několik posledních let vytvořila vztah a jak je mi blízký.

Karlín je v současnosti jednou z nejzajímavějších a nejinspirativnějších pražských čtvrtí. Po povodních roku 2002 prošel a prochází bouřlivou proměnou a dostává stále zajímavější tvář. Jeho široké ulice s velkými bloky, po kterých se prohánějí cyklisté, moderní bytové domy v sousedství letního posezení v křoví u Vltavy pomáhají ve veřejném prostoru propojovat velmi různorodé skupiny obyvatel.

Karlínské náměstí a spousta zážitků

Karlín jsem začala poznávat před několika lety díky odborné konferenci Dyskorunka, která se koná každý rok v listopadu a hlavní organizátorkou je odborná lektorka našich pohádek. Od roku 2013 se tato akce poprvé konala v DDM Spektrum po horou Vítkov. Byla to vždycky příležitost pokřtít nové knihy (i ty naše), setkat se s kolegyněmi a kolegy, s pohádkovým týmem, připravit také nějaký vzdělávací program, poskytnout rozhovor do časopisu a ještě omrknout adventní výzdobu Karlínského náměstí s majestátním kostelem Cyrila a Metoděje, pohrát si na dětském hřišti s Katkou a Laurinkou a zajít na jídlo do zajímavého podniku, kterých je tu celá řada.

Pracovní pohovor v Economia

Novou tvář Karlína jsem začala poznávat v době, kdy jsem byla pozvaná na pracovní pohovor do Economie, pro kterou jsem už několik let psala texty. Byl to zvláštní zážitek pro ženu z lesa, která byla moc zvědavá na to, jak to vypadá v průmyslových prostorách přebudovaných na moderní multifunkční objekt.

V místech, kde nyní sídlí newsroom vydavatelství Economia, byly od roku 1908 vyráběny parní kotle pro celé Rakousko-Uhersko. A památky na tuto dobu se otiskly do celého projektu, na jehož architektonickém řešení se významně podílel světoznámý španělský architekt Ricardo Bofill. Právě spojení historie a moderní architektury, kombinace administrativních prostor, obchodů a služeb spoluvytváří jedinečnou atmosféru této stavby. I když až do haly, odkud se vysílají zprávy, jsem se nedostala, kafe mi uvařili a zážitek to byl velkolepý.

Nové karlínské stavby

S dalšími nově vznikajícími stavbami a vizemi na život v Karlíně jsem se měla možnost seznámit při psaní článků pro jednu pražskou realitní kancelář. Zasnila jsem se v nich o pracovních místech v nových budovách, kam budou jezdit zaměstnanci na kolech, o bytech nad obchůdky, kavárničkami a restauracemi, o příjemném propojení osobního a pracovního života u Vltavy…

Sen se stal skutečností

Letos o prázdninách jsem konečně mohla poznat a užít si Karlín plnými doušky v celé jeho rozmanitosti. Začátek naší cesty byl v novém bytě naší Páji, kam jsme jí vezly nějaké věci. Pak jsme se prošly (byla to dámská jízda) s cílem vypít si svou kávu a nasávaly živou atmosféru všednodenního rána v Karlíně. Na Lyčkově náměstí jsme obdivovaly krásnou secesní budovu základní školy a představovaly si, jaké by to bylo tam učit. V parku, kam si Pája chodí v létě s dekou číst, jsme se bavily o natáčení nového filmu, až jsme došly k Invalidovně a viděly zbytky filmového štábu u cateringu, byl poslední natáčecí den. Při procházení kolem nových kancelářských budov nás zaujala komunitní zahrádka a její pravidla, poklidný život na zahrádkách kaváren, bister a restaurací, vchod do tunelu pro pěší a velký nápis nad ním Neboj! Zase jsme měly o čem diskutovat. Došly jsme až k nově rekonstruovanému karlínskému Negrelliho viaduktu, kde jsme Karlín opustily.

Večer v karlínském Přístavu

Stejnou cestou jsme se pak do Karlína večer vrátily. Byly jsme vyhladovělé po celodenní procházce Prahou, tak jsme myslely jenom na jídlo. Prošly jsme kolem nových bytových domů, ještě asi neobydlených, k Vltavě, kde se po cyklostezce proháněli cyklisti a procházeli rodiče s dětmi. Po malých schůdcích jsme se dostaly na břeh Vltavy, kde u několika dřevěných a několika betonových stolů posedávali lidé, připravovali se na grilování, popíjeli pivo nebo cider a bavili se po náročném pracovním dnu. My jsme si ve food trucku daly luxusní hranolky a pozorovaly okolní cvrkot.

Karlín nám učaroval, někdy příště zas.