Můj život se od té doby, co jsem potkala Markétu, výrazně mění. Takové lidi bychom všichni potřebovali kolem sebe, abychom se cítili lépe, abychom si život konečně užívali, abychom ho brali s nadhledem, láskou a vášní. Markéta je krásná nepřehlédnutelná žena, moudrá Bohyně, která inspiruje a nikoho nesoudí. Trousí kolem sebe moudra, která ale nikomu nevnucuje. A je s ní ohromná legrace.
Ve Frýdku-Místku má svůj salon, kam se sjíždí klienti ze všech koutů, i z míst docela dost vzdálených, protože tam kromě péče o tělo získají chuť do života, povzbuzení a nový úhel pohledu. Zajímá se o vaše „proč“, aby vám mohla poskytnout to nejlepší, co právě potřebujete.
Markéta toho za den stihne opravdu neuvěřitelně moc, kromě péče o klientky, o rodinu, nezanedbává ani sebe, hodně čte, poslouchá příběhy lidí, píše knihy… Určitě stojí za to se s ní seznámit.
Když jsme jezdili s rodinou autem na výlety, tak se vždycky povídalo o tom, že si rodiče jednou otevřou obchod nebo restauraci. Vždycky říkali, jak je to jednoduché, ale vlastně to nikdy neudělali. Takže v naší rodině nikdo nepodnikal, já jsem byla první, ale teď už je nás víc, protože jsem je inspirovala. Chtěla jsem to prostě zkusit, jaké to je, a víc jsem neřešila.
Pracovat jsem začala docela brzo, chodila jsem jako dítě s dědečkem na trhy prodávat hrušky ze zahrádky. Bavilo mě něco lidem nabízet, doporučovat, umýt a vyleštit ty hrušky, dát je do sáčků a nějaký dáreček k tomu. A toto mi zůstalo doteď. Když k nám klientky přijdou, tak vždycky dostanou pozornost, jak to bylo kdysi v těch černobílých filmech. Je to vždycky spontánní a nezištné, nějaký šampon, lak na vlasy, olejíček a myslím si, že je to takové hezké. Na den matek od nás dostávají klientky kytičky, nebo když mají narozeniny, tak dostanou třeba poukázku na nějakou službu, na Vánoce dostanou nějakou pozornost. Děláme to hodně spontánně a tohle mě právě baví. Proto vlastně podnikám, protože to můžu dělat jinak, jak to zrovna cítím, vnímám. Když mi něco chybí, nebo když někde vidím, co se mi líbí, tak to do toho podnikání zakomponuju. Podnikám proto, že mi to přijde hravé, tvořivé, a není tam žádné omezení, člověk to může dělat tak, jak to vnímá. Prostě hravost, volnost, svoboda, kreativita. Můj rod se toho asi bál, přitom byli takoví pečující a kreativní.
Pro mě je to, že v našem salónu poskytujeme celostní péči, ženy nejenom češeme, masírujeme, staráme se o nehty a kůži, ale zajímáme se taky o to, co zrovna prožívají, co je trápí. Vyslechneme, podpoříme. Dáváme kontakty na spolupráce, podle toho, co klientka zrovna řeší, třeba na malíře pokojů, na švadleny, astroložky nebo jsem dávala i kontakt na tebe, když chce někdo napsat knížku… A já už pak neřeším, co s tím ten člověk udělá. Konkurence není, každý dělá všechno se svou energií.
Jsme ve Frýdku na Hluboké, nejstarší ulici ve městě, kde je zahrada, perfektně se tam parkuje, kde je krásný výhled na město, nebo můžou přijet ke mně domů, kde mám salón ve sklepních prostorách, kde jsem začínala, je tam zahrádka, uvaříme jim kafe. Vždycky se mě ptají: „Jak tu kávu děláte, že je to takové jiné?“ A já odpovídám: „Z lásky. Vám to tak chutná proto, že vám ji někdo uvaří a vy sedíte jako princezna nebo královna a necháte o sebe pečovat.“ Dáváme do kávy skořici, našleháme to mlíčko… Můžete si k tomu vytáhnout inspirační kartičku ze sady, kterou jsem s kamarádkou vydala, a můžete se zamyslet nad tím, jaké poselství vám přináší. Ještě si těmi kartičkami klientky vibrují vodu tím, že si je vkládají pod skleničku. Voda má svou esenci a energii, i ta káva, čaj, i ten hrníček.
Já učím ženy, aby si užívaly sebe navzájem, aby se propojovaly, baví mě setkání generací, chodí k nám i děti, ženy různého věku, já si myslím, že je důležité přijmout svůj rod se vším všudy. Taky podporujeme různé umělce, v našem salonku máme české produkty, které pro nás vyrábí české firmy – barety s citáty z našich kartiček od firmy Tonak, klobouky, jedna klientka nám šije nádherné šaty, další korálky, ozdoby do vlasů…
Vzpomínám si na takový ten příběh, kdy přijde klientka s dospívající dcerou, která má aknózní pleť, opravdu problematickou, a tam mě hned napadá první čakra: tam jsou odpory těla, a buďto je to hmota nebo činy. Když se člověk s těma lidma baví, tak najednou oni se uvolňují, nebo pustí nějaký blok třeba, nebo si uvolňují nějaké napětí v těle a pleť se vyčistí. Poradíme, jak si pleť čistit, jak se opečovat ráno a večer, a dělat to každý den, každý den udělat výjimečným a nečekat jenom na nějaké oslavy, svatby nebo pohřby. Každý den je významný, každý den stojí za to si ho užít, dělat věci maličko jinak. Lidi se zabíjí těmi stereotypy. Klientky často říkají: „Jé, vy máte nový účes, vy jste si přestěhovali nábytek, máte novou poličku atd.“ To jsou ty malé věci, kdy to člověk jinak položí a načančá, a v tom je ta hravost a to ženství. My ženy bychom měly jít zase do své tvořivosti, česat si navzájem vlasy, zdobit se, masírovat. Já to dělám od malička a moc mě to pořád baví. Dotyk je totiž léčivý.
Doporučuji ženám, když máte ty dcery, smějte se a navzájem si češte vlásky a povídejte si, je to jedno jestli u knížky, nebo u pohádky, nebo u líčení, nebo jen tak. Teď je ideální doba, že jsou vlastně dlouhé večery. Zase se vracíme k těm základním věcem, protože já to miluju, jak jsme měli černé hodinky, jak jsme si povídali s naší prababičkou o válce, nebo když nebyly sladkosti, jak si mazali chleba s máslem a cukrem. A to si myslím, že tohle někdy chybí. Obyčejné povídání, obyčejný dotek jsou neobyčejné. Takže v těch jednoduchých věcech, jednoduché věci jsou pro mnoho lidí těžké. Ale když máme úctu ke svému tělu, úctu ke svému zdraví, tak přesně nemusíme být vůbec ani nemocní. Protože když nejsou odpory a bereme ten život takový, jaký je, všechny lidi a situace, tak jsme vlastně v pohodě a zdraví. Vždycky onemocníme, jenom když s něčím nesouhlasíme a máme tam nějaký tlak, nebo nějaké očekávání, jak by to mělo vypadat, jak by to mělo být.
Lidem hodně padají vlasy. A vlasy, co jsou vlasy? Vlasy, to je koruna krásy, vlasy jsou antény, všechno vlastně přijímáme přes ty vlasy, proto potřebujeme ty vlasy jednou začas umýt, pohladit, pročesat, rozproudit energii. Když ti nebudou padat vlasy, tak budeš šťastná a v pohodě. Protože vždycky vlasy, když padají, tak za to může změna hormonů, může být stres, něco nám vadí.
Takže my jsme takový ňuňací salon. Jdeme do hloubky, na Hluboké. Hluboká 60, no to je hezký, že? To by člověk fakt nevymyslel, a tam vlastně 20 let prostě rostem. A jsem nesmírně vděčná, vděčná za hloubky, za majitele, že nás takhle podporujou, že máme krásný náměstí, kousek park, zámek, krásné uličky, nádherný kostel. Je to tam prostě tak kouzelné a já jsem vděčná, že tam každý den můžu tvořit příběhy a že ti lidi nás mají rádi a podporují nás, protože to je nejvíc.