Právě uplynulý rok hlavně byl rokem splněných přání. Těch nových, která vznikla na základě nějaké situace, i těch, která v hlavě dřímala 30 let. Byla to skvělá jízda, po vrcholech s hlubokými propady.
Hned 1. ledna jsme začaly s Petrou Řehovou a později v Nakladatelství knihovny v Poličce tvořit novou knihu, která spatřila světlo světa 31. března 2017. Pojilo se s tím moje přání pracovat v týmu, scházet se naživo s lidmi, předávat si tvůrčí energii. Mezitím jsme v knihovně v Poličce uspořádali výstavu o 6 letech Pohádek pro společné čtení. V týdnu vydání Zakletého zámku mohly děti nahlédnout do tajemných hlubin některých pohádek. Slavnostní křest proběhl v Praze na Světě knihy, kmotra knihy, Jana Podskalská, se ujala své role s velkolepostí, s níž se pere o zámek v Poběžovicích. Knihu pokřtila lístečky a hesly, rozkrájela koláč, zapojila děti…
Druhé velké přání se týkalo návštěvy slovinských knihoven. Přála jsem si to už dávno, ale nevěděla jsem, jak to uskutečnit. Dostala jsem pozvání do Prahy s Pohádkami pro společné čtení do Národní knihovny od pana Giebische. Hned v druhé větě jsem se zmínila, že se jedná o upravené slovinské pohádky, a plán na zájezd do Slovinska byl na světě. Při příštím shledání jsme se vypravili na slovinskou ambasádu a tam vše domluvili. Naším cílem byly knihovny v Celje, Národní a univerzitní knihovna, knihovna v Grosuplje, Kranji, Nove gorici, Piranu a navíc ještě 3 muzea v Terstu. Při návštěvě Lublaně se mi splnila ještě 2 přání – prošmejdění lublaňských antikvariátů a setkání s překladatelkou a tlumočnicí Ksenijou.
Třetím přáním bylo navázání spolupráce se Zámeckým návrším v Litomyšli. Začalo to v září setkáním podnikatelů právě na zámku. Domluvili jsme pohádkovou dílnu se Školou na zámku, pronájem prostor pro tvůrčí psaní, pak se objevily korektury… Spolupráce se rozjela. Doufám, že bude pokračovat i v příštím roce. Přála jsem si také firemní školení zrealizovat netradičně. Povedlo se také v Litomyšli, v ró café, při inspirativní procházce, na obědě.
Přání, které ve mně bylo zasunuté hodně dlouho, se týkalo tvůrčího psaní. Už někdy před 30 lety jsem ráda četla americké romány, v nichž se objevovaly kurzy psaní. Moc mě lákalo takové kurzy vést. A v posledních letech se mi to splnilo. Unikátní je skupina v Poličce, se kterou se pravidelně setkáváme v různých prostředích – v knihovně, v různých restauracích a jiných prostředích už 3 roky. Účastníci jsou ze všech věkových kategorií, takže jsou setkání velmi přínosná. Výjimečné bylo podzimní setkání s Ksenijí na Mime festu a na mezinárodním tvůrčím psaní s ochutnávkou slovinských vín. Ti, co to myslí s psaním opravdu vážně, měli možnost své psaní rozvinout na celodenním kurzu v Litomyšli. Bylo to magické datum 11. 11., které inspirovalo k hlubokým ponorům do fantazie.
Moc jsem si přála působit také v Brně a i to se mi v tomto roce splnilo. Skvělé Brňačky jsem poznala na svatojánském víkendu v Bílých Karpatech s Alenkou Naďovou a na celodenním kurzu tvůrčího psaní v Brně ve studiu u Martiny Lejska Maštalířové.
Už 7. rokem jsem pravidelně spolupracovala s Dobrým webem, který se 15. listopadu přejmenoval na Sherpas. Dostala jsem k tomu správnou horolezeckou výbavu. Nečekaně a rychle jsem realizovala pro jednu firmu celodenní školení copywritingu v Praze a doufám, že spolupráce bude pokračovat. A konečně jsem dokončila svůj e-book Pište za peníze jako profík!
A ještě to, co jsem neplánovala a bylo to super: byla jsem kmotrou knížky Molly Crow, byla jsem pozvána na školení o dětském čtenářství do jižních Čech, které se odehrálo v netradičním prostředí, a reportáž Copaté mámy, která se vydala na cesty rodinou a s Pohádkovým Slovinskem.