Jen růžová to může být – můj první Avon pochod

Letošní AVON pochod byl pro mě první, výjimečný a radostný. A taky důležitý hned z několika důvodů, kvůli kterým jsem překonala zábrany a překážky, většinou v mojí hlavě.

Masové akce nevyhledávám, spíš mě děsí, navíc v parném horkém počasí v poledne v hlavním městě. Měla jsem si na sebe navlíknout růžové tričko, když jsem za celý svůj život na sobě nic růžového neměla. Obávala jsem se ještě spousty dalších věcí.

Samozřejmě se zase potvrdilo známé:

Kdo nic nezkusí, nic nezíská. Kdo nikam nejde, nic nezažije.

Pocity a zážitky, které mě posunuly na Avon pochodu zase dál

• Neskutečná radost a vděčnost, že tady můžu být a slavit s nejbližší osobou. Protože se uzdravila.
• Euforie z tolika lidí, kteří přišli podpořit stejnou věc.
• Nadšení z růžové barvy, kterou mělo nejen moje tričko, ale i desetitisíce dalších.
• Překvapivé zjištění, že růžová vypadá na fotkách super a i mně růžová rozzářila a dobila svou energií.
• Vděčnost za skvěle zorganizované zázemí, hlavně voda v nesnesitelném vedru mě postavila na nohy.
• Skvělá zábava, hudba, úsměvy, společnost…
• Závěrečné dobrodružství při úprku v bouřce a vydatném dešti.

Důležité, aby si člověk udržel nadšení a získal nové nápady, je vylézt ze své ulity za novými zážitky. Hlavně za takovými, které vás třeba trochu děsí a běžně je nevyhledáváte. Najdete novou inspiraci a získáte energii do dalšího tvoření.